This website uses 'cookies'. To accept our cookie policy please click "Agree" button or continue to the site. You can always
revoke this authorization by changing setting in your browser and deleting the cookies.
Agree
About Debunk EU News About elves Disinformation
Back to all news 2018-11-15 How to find a lie within two minutes. Lithuanian experts have developed a system that allows journalists quickly catch and debunk Russian disinformation

Martin Ehl, Hospodářské noviny. Nov.15, 2018

When the Lithuanians finally found the remains of the last commander of anti-Soviet partisans Adolfas Ramanuskas-Vanagas and decided to bury him with state honors, the Russian propaganda in Lithuania was massively unleashed. “Thanks to this, his funeral at the beginning of October was full of emotions, and his story was also learned by young people,” says Vaidas Saldžiūnas, Defence Editor and Media Expert on Disinformation from the largest Baltic portal, Delfi.

In order to fight effectively with Russian disinformation, Saldžiūnas participated in the development of a tool that helps to detect disinformation online in real time. It’s a unique platform, called Debunk, that combines artificial intelligence, the work of dozens of volunteers and professional journalists.

The system was developed in several steps that work with original resources. “We are constantly improving our system, so it will be more versatile within a year,” explains Viktoras Daukšas, director of the initiative. The platform currently operates in Lithuanian, Russian, and English.

READ MORE

 

Když Litevci konečně našli v masovém hrobě ostatky posledního velitele protisovětských partyzánů Adolfase Ramanauskase-Vanagase a rozhodli se ho pohřbít se státními poctami, rozpoutala ruská propaganda v Litvě doslova hysterii. “Díky tomu se jeho pohřeb letos na začátku října stal opravdu masovou záležitostí plnou emocí a jeho příběh se dozvěděli i mladí lidé,” vypráví novinář Vaidas Saldžiunas z největšího pobaltského portálu Delfi.

Ramanauskase popravila sovětská KGB v roce 1957 poté, co byl objeven, vězněn a brutálně mučen. Právě Saldžiunas se s dalšími kolegy podílel na tom, aby na rozdíl od ruské propagandy, která Ramanauskase vykreslovala jako fašistu, zrádce a pachatele vražd Židů, předložil litevské veřejnosti pravdivý obraz muže, který se stal v protisovětském odboji legendou. “Vyvolali jsme neuvěřitelnou vlnu antipropagandy,” vysvětluje Saldžiunas.

Aby mohli s ruskými dezinformacemi bojovat efektivně, podílel se Saldžiunas na vývoji nástroje, který pomáhá lži na webu odhalovat v reálném čase. Je to speciální systém, který kombinuje schopnosti umělé inteligence, práci desítek dobrovolníků a profesionálních novinářů. Poté co se před dvěma měsíci do projektu zapojilo sedm litevských médií, má při vyvracení lží zasáhnout až 90 procent litevské populace. Jmenuje se Demaskuok, Odhalovač.

Jeho anglická verze Debunk.eu byla představena před několika týdny a od té doby Vaidas a jeho kolegové jezdí a přednášejí po celé Evropě, která se pokouší s většími či menšími úspěchy vypořádat s ruskými dezinformacemi.

“Pracovali jsme nejprve rok v naprostém utajení. Ani teď nedovolujeme třeba fotit systém a pečlivě prověřujeme všechny, kdo s ním pracují,” vysvětluje Viktoras Daukšas, ředitel celé iniciativy. Od počátku projekt vyvíjelo patnáct expertů na počítače a umělou inteligenci, po několika měsících se přidali dobrovolníci na kontrolu informací a novináři.

Použitelný pro různé jazyky

Systém je postavený na několika krocích, v nichž se pracuje s původními zdroji. “Neustále ho vylepšujeme, nová verze je prakticky každé dva měsíce a tak zhruba za rok bude použitelná pro více jazyků a bude univerzálnější,” řekl Daukšas. Odhalovač zatím funguje v litevštině, ruštině a angličtině.

Na počátku je umělá inteligence − tedy vlastně robot či software s algoritmy −, která neustále prosévá stovky zdrojů, odkud by mohla dezinformace přijít. Počet zdrojů se rozšiřuje, na konci října pracoval systém s pěti stovkami. Umělá inteligence hledá slova i narativy, příběhy, které jsou spojované s dezinformacemi a se snahou oslabit například vztah Litevců k jejich státu, ke spojencům, k EU nebo k NATO.

Výsledkem jsou zhruba dvě procenta z deseti tisíc článků denně, které pak procházejí “ručním tříděním”. Systém je nabídne takzvaným elfům, pečlivě vybraným dobrovolníkům, kteří se navzájem neznají, ale jsou odborníky v různých oblastech a pracují podle toho, kdy mají volný čas. Článek vezmou a okomentují, označí problematická místa, nabídnou možné zdroje k ověření nebo sami vysvětlí problém. Mezi litevskými elfy jsou jazykovědci, historici i IT odborníci.

V dalším kroku přicházejí profesionální novináři, kteří si z takto připravené suroviny mohou vybrat, zda se jí budou zabývat, zda se rozhodnou některé téma vzít a “odmaskovat” v médiu. Mají už k dispozici připravený zdroj a v ideálním případě mají i naznačeno, s kým hovořit nebo s kým už hovořili kolegové, aby nemuseli dělat tu samou práci znovu.

Trochu to tedy popírá konkurenci mezi médii. “Je to postavené na sdílení toho příběhu, protože si myslíme, že boj proti dezinformacím přesahuje hranice soutěže jednotlivých médií,” vysvětlil Vaidas Saldžiunas. “V boji proti dezinformacím jde totiž hlavně o rychlost.”

Ano, umělá inteligence dokáže falešnou zprávu najít a dodat do systému ke zpracování do dvou minut. Pak už záleží na elfech a hlavně na novinářích, kteří se rozhodují, zda danou zprávu zpracují a zveřejní − čímž se odstraňuje obvinění, že by to byl stát, kdo chce řídit, co se zveřejní a co ne.

Čím dříve je dezinformace vysvětlena a potlačena, tím méně napáchá škody. Experti litevského vojenského centra strategické komunikace − armádního Stratcomu, kde se oficiálně litevský stát snaží dezinformace co nejdříve odhalovat a pak proti nim bojovat − tvrdí, že maximální hranicí na reakci je 48 hodin. Potom už lze zprávu těžko vyvracet či opravovat, protože už si žije vlastním životem.

Až do září letošního roku byl systém vyvíjen v utajení. Naučili se s ním pracovat dva novináři, zahrnuje třicet elfů. Nyní se klíčová litevská média dohodla na spolupráci a v používání systému se školí dalších dvacet novinářů. Zároveň se hledají i noví elfové, lidská práce je v odhalování dezinformací stále nezastupitelná. Ideálně by jich byly zapotřebí tři stovky.

Učí se také autoři i umělá inteligence, kterou svými komentáři a označováním článků a problematických pasáží elfové vlastně “trénují”. “Média musí pochopit, že dostala nástroj. Každé médium pracuje jinak, ale tohle jim umožní zvýšit produktivitu. My pořád pracujeme na tom, jak ještě více činnosti zautomatizovat,” říká Viktoras Daukšas. “Klíčové je, jak rychle se učíme opravovat naše chyby a budovat důvěru mezi uživateli systému.”

Dezinformace přicházejí ve vlnách

Co je důležité zdůraznit, celá iniciativa vznikla jako soukromá akce největšího pobaltského portálu Delfi s financováním z fondu Google pro digitální inovace. Státní instituce jako třeba už zmíněný armádní Stratcom fungují jako poradci. Vyjednat spolupráci konkurenčních médií bylo sice složité, ale podle Vaidase Saldžiunase šéfové redakcí pochopili, že dostávají do ruky nástroj, který umožní chránit především je samotné.

“Každá redakce má samozřejmě jiný přístup, jak se získanou informací nakládá,” zdůraznil Saldžiunas. Články o odhalených lžích navíc bývají čtené a klikané, takže média dostávají věc, která jim zvyšuje produktivitu i čtenost. Jen to není záležitost každého dne: dezinformace přicházejí ve vlnách.

Litevci, kteří v informační válce s Ruskem stojí v první linii a čelí dezinformacím denně, tak mohou významně posílit svoji odolnost čelit nástroji, který ruská oficiální vojenská doktrína považuje za důležitou součást svého arzenálu. Jen v posledních týdnech se stal cílem manipulace jeden z menších portálů v Kaunasu nebo se Rusové snažili vytvořit aféru kolem ministra obrany, když se jim podařilo na chvíli dostat do jeho e-mailu.

“Je potřeba mít dobré novináře, protože jedním z cílů ruských dezinformací je podkopat důvěru v místní novináře,” vysvětluje Tomas Čeponis z armádního Stratcomu. “Snažíme se dezinformace odhalit a najít původní zdroje, abychom měli důkazy o konkrétních pachatelích a mohli je dostat před soud.”

Čeponis i Daukšas se shodují, že nejdůležitější a zároveň nejsložitější je pochopit záměr a cíl dezinformace a zároveň najít původní zdroj.

A co má být cílem odmaskování dezinformace? Její vznik je relativně levný, její odhalení drahé. Autoři litevského systému chtějí poměr alespoň vyrovnat: aby se dezinformace odhalovaly tak rychle, že druhá strana bude muset být kreativnější a bude ji to víc stát.

 

Funded by